Kmen STRUNATCI (Chordata)
Systém Charakteristika Obrázky Kontakt

             

Systém Charakteristika Obrázky Kontakt
Kmen STRUNATCI (Chordata)

kmen: STRUNATCI

Do kmene STRUNATCŮ zahrnujeme dvostranně souměrné živočichy, kteří dosáhli nejvyššího stupně vývoje, především z hlediska funkční schopnosti nervové soustavy.

Zástupce strunatců charakterizují následující znaky:

Podkmen Pláštěnci

Výhradně mořští, samostatně nebo v koloniích žijící, přisedlí strunatci. Druhotně mohou být i volně pohybliví. U larev je rozeznatelná chorda i trubicovitá nervová soustava. Oba tyto znaky později v důsledku přisedlého způsobu života mizí.

Společným charakteristickým znakem tohoto podkmene je rosolovitý, ale velmi pevný plášť = tunica. Larvální stádium trvá velmi krátce - jen několik hodin.

Třída Sumky

Pláštěnci žijící převážně v litorálním pásmu teplých i studených moří. Velikost kolísá od několika milimetrů do 50 centimetrů. Řada druhů je pestře zbarvena (žlutě, červeně, modře, fialově, černě...) nebo je mléčně bílá.

Je známo asi 1900 druhů (156 rodů)

Třída Salpy

Jedná se o planktonicky žijící pláštěnce teplých moří. vývoj salp je velmi složitý, vždy spojený s metagenezí (střídaní pohlavní a nepohlavní generace.

Známe pouze několik desítek zástupců.

Podkmen Vršenky

Jsou to planktonicky žijící, sklovitě průhlední drobní strunatci. Některé znaky společné s pláštěnci. Za hlavní rozlišovací znak můžeme považovat to, že jejich rosolovitá schránka nedoléhá až na tělo, ale vytváří kolem těla volné prostory. Ve schránce jsou 3 otvory, kterými živočich komunikuje s okolím (dva příjmací, opatřené síty a jeden vyvrhovací).

Dosud bylo popsáno 13 rodů(asi 100 druhů).

Podkmen Bezlebeční

Dospělci mají rybičkovitě protáhlé tělo, dlouhé asi 7 cm. Na přední straně má obrvené rostrum ("nos" nad přijímacím otvorem). Kolem těla ploutevní lem, na ocase se rozšiřuje v ploutvičku kopinatého tvaru.

Má spoustu znaků shodných s předešlými podtřídami, ale i znaky společné s obratlovci např. existence chordy po celý život, nervová trubice probíhá po celé délce těla nad chordou, stejnou stavbu cévní soustavy,...

Je známo pouze několik desítek zástupců.

Podkmen Obratlovci

Název celého podkmene je odvozen od typického znaku - páteře, hlavního nosného systému vnitřní kostry. Páteř je složena z chrupavčitých nebo kostěných obratlů, které postupně vytlačují chordu do meziobratlových prostorů. Tělo je dvoustranně souměrné. Končetiny jsou párové (ploutve nebo kráčivé končetiny).Trubicovitá nervová soustava je v hlavové části rozlišena na mozek, který je chráněn kostěnou či chrupavčitou lebkou.

Nadtřída Bezčelistnatci

Ústní otvor je bez čelistí. Smyslové orgány a mozek jsou velice primitivní. Po stranách těla jsou žaberní štěrbiny, většinou ve větším počtu 5 až 15. Jedná se většinou o nejstarší známé obratlovce. Do dnešní doby se zachovalo asi 50 posledních zástupců.

Třída Kruhoústí

Mořští i sladkovodní obratlovci. Tělo má úhořovitý tvar bez párových ploutví. Struna hřbetní je zachována po celý život. Larvy (minohy) se živí planktonem v bahně. Dospělci pokud přijímají potravu se většinou živí krví ryb.

Nadtřída Čelistnatci

Do této nadtřídy patří většina dnes žijících obratlovců. První žaberní oblouk se proměnil v čelisti. I ostatní jsou značně redukované. Žaberních oblouků je maximálně 7 párů. Párové jsou i smyslové orgány a končetiny (ty mohou být druhotně redukované).

Třída Paryby

Rybovité, hydrodynamické tělo kryté šupinami. Žaberní štěrbiny nejsou kryty skřelemi (mimo chimér). Kostra je pouze chrupavčitá bez kostěných částí. Struna hřbetní je zachovaná i v dospělosti. Současně je známo asi 627 druhů paryb, z toho pouze kolem 30 je z podtřídy chimér.

Řád Žraloci

Žijí v teplých a tropických mořích. Jsou to převážně dravci (jen některé druhy jsou planktonožravé) živící se mořskými živočichy, hlavně rybami. Potravu hltají a z hladu polykají i různé nestravitelné předměty. Velké druhy mohou být nebezpečné i člověku. Žraloci špatně vidí a jsou barvoslepí. Jejich hlavním smyslem je čich. Jsou schopni ucítit stopy krve na velkou vzdálenost.

Řád Rejnoci

Patří sem paryby adaptované na život u dna. Tělo je dorzoventrálně sploštělé. Ocasní ploutev přestává být hlavní pohybový orgán, tuto funkci přebírají hrudní ploutve. Žaberní štěrbiny jsou na břišní straně těla. Většina druhů má schopnost barvoměny, kdy hřbetní strana se barvou přizpůsobuje podkladu. Dnes žije asi 320 zástupců.

Řád Chiméry

Typická je velká hlava a tělo bez šupin. Jsou vyvinuty pouze čtyři žaberní oblouky, kryté nepravými skřelemi. Chiméry se zdržují ve větších hloubkách, kolem 1000 metrů.

Třída Ryby

Vývojově dokonalejší než paryby. Dochází k postupné osifikaci (kostnatění) kostry. Tělo je kryté kostěnými šupinami. Žaberní aparát je vždy překryt kostěnými skřelemi. Typicým znakem je plynový měchýř (u některých zástupců redukovaný). Ryby mají dvoudílné srdce, ve kterém je pouze neokysličená krev.

Podkmen: PLÁŠTĚNCI

Podkmen: VRŠENKY
Podkmen: BEZLEBEČNÍ
Podkmen: OBRATLOVCI